| Bišonci jsou členy naší domácnosti od února 2001. Tehdy jsme si přivezli domů naší první fenku se vznešeným jménem "Loren Sophia CHARNETT". Přejmenovali jsme ji na "Sendy". Ta rostla jako z vody a brzy jsme poznali, že nuda s bišonkem rozhodně není. Naivně jsme se domnívali, že fenka bude jen hodný mazlíček, ale záhy jsme se přesvědčili o opaku. Při hrách dovedla velmi obratně využívat svoji zubatou tlamičku, a tak dostala přezdívku "piraňa". Rostla jako z vody a protože bydlíme v Praze v paneláku a byli jsme zvyklí na výcvik s německými ovčáky, dostalo se i Sendy základního výcviku v poslušnosti. Netrvali jsme na absolutním přesném plnění cviků, ale spíše na ovladatelnosti, která je nutná pro spokojené soužití člověka a psa v městském prostředí. Sklízeli jsme i obdiv ostatních pejskařů, když jsme zapískali, fenka zanechala hry s psími kamarády a pelášila k nám. Poznali jsme také, že bišonek má sportovního ducha. Při dovolené v Krkonoších s námi za týden nachodila okolo 100 kilometrů a nutno dodat, že po každém pochodu na tom byla mnohem lépe než my. Ani jízda lanovkou ji nijak neděsila na rozdíl od paničky. A když přeci jen bolely tlapky, šup do batohu, z kterého spokojeně koukala na okolí.
Bišonci nás zkrátka chytli za srdce, a tak se věnujeme výstavám i chovu. Aby Sendy nebylo doma smutno, nechali jsme si z druhého vrhu její dceru Beaute, se kterou jezdíme na výstavy a která již také odchovala svoje štěňátka.
|
